Druhá velká deska brněnských See You In Hell.
Najdeš na ní 8 zbrusu nových skladeb rychlého, hrubého a energického
hardcore / punku nahraných v osvědčeném studiu Šopa. Grafickou stránku
plnobarevného rozevíracího obalu má na svědomí komiksový kreslíř Petr
Včelka.
Recenze :
“Na
druhý radový album brnenských See you in hell som bol zvedavý už od
avíza jej vydania. Predsa len táto kapela má niekoľko nahrávok v
mojom rebríčku top ten českých vecí. “Útok” som si zadovážil na
poslednú chvíľu tesne pred vypredaním v limitovanej sérii, ktorej
vyšlo len sto kusov. K platni bol naviac plátený obal (dosť praktické
na nosenie asfaltov hehe), ďalej dvoj DVDr s trojhodinovým zostihom
japonského turné See you in hell, ktorého sa zúčastnili minulý rok.
Okrem nich má na tomto DVD po jednom songu každá kapela, ktorá s
nimi hrala. Takže sa môžete pozrieť na takých Age, Voco protesta
alebo Contrast attitude na DVD, keď už nie na živo. Plus je tu
množstvo pokoncertných záberov, z chlastačiek a podobne. Obraz aj
zvuk v brutálnej kvalite! (pozn. AdRik: Dúfam, že si niekedy nájdem
čas aj na recenziu týchto DVD, lebo naozaj stoja za to! Teraz sa
skôr chcem zamerať na nový album) Aby som ešte nezabudol, k
dévedéčkam boli priložené ešte aj paličky (pozn. AdRik: na jedenie
vole!). Naozaj luxus táto limitovaná edícia!!! Bohužiaľ je už celábeznadejne rozobratá. Tak prejdem radšej už k samostatnému asfaltu:
Celé to spáchali, dovolím si tvrdiť, že dnes už kultové labely:
Insane society a Phobia records. Na “Útoku” nájdeš 8 úplne nových
nikde nepoužitých skladieb. Počul som snáď všetky doterajšie výtvory
od SYIH (okrem SYIH – s/t EP) a musím uznať, že tentoraz dali páni z
Brna latku oveľa oveľa vyššie ako som bol zvyknutý! Vidieť, že
kapela nestojí celé tie roky len na jednom mieste. Dokazujú to do
podrobna prepracované skladby s gitarovými vyhrávkami a sólami,brutálne texty, ktoré môžete nájsť na roztvárajúcom farebnom obale v
rodnej, ale aj v anglickej reči. Tiež je na ňom dlhosiahly zoznam
pozdravov a poďakovaní. Po textovej stránke ma najviac zaujali
“Lovná zver”: “.. Naučený pohyb, zakleknout, odjistit, člověk nebo
zvíře, už nedokážu rozlišit. Ať jěšte nekončí, ať trvá ještě chvíli
slastný pocit, když mezi oči mířim.” a “Pohřeb zaživa”. Teda všetky
texty majú niečo do seba, ale nad týmito som najviac rozmýšľal. B
strana sa zas bude páčiť fandom rýchlejších gitarových vychytávok, a
to hlavne v posledných dvoch skladbách. Púšťam si ju dookola celé
dni! Koncom leta by mal výjsť “Útok” aj na CD. “.. Nikdy se nenechat zaživa pohřbit, do ksichtu vysmát se téhle pomalé smrti ..” Uvidíme sa v pekle!”
(Adrik, http://www.punkgen.szm.sk)
“Když
jsem tohle album s nevinným úsměvem dostal na recenzi den před
uzávěrkou, byl jsem z toho trochu nesvůj… říkal jsem si, proč
zrovna na mě musí vyjít recenze desky téhle lehce chaotické arozhozené kapely… Ale chyba lávky. SYIH na novém albu znějiradikálně jinak (že by přizpůsobili styl muziky svým hráčským
schopnostem, hehe). Prošli vcelku razantním posunem a od japonského
crustu se přesunuli do hrubých anarcho-punkových vod… Rychlé bicí,
hrubý zpěv vydatně podporovaný singalongy, občas kraťoučké pištivé
kytarové sólo… Hudba, která se hrála v sokolovnách před deseti
lety a dnes se mi valí z gramofonu z nové desky SYIH – jen o něco
kvalitněji a přesněji zahraná, to je myslím potřeba zdůraznit…
Refrény zůstávají stejné – jednoslovné, do omrzení opakované („útok,
útok“, „genocidy, genocidy“), náměty textů taky. Ono není divu,
hochům je hodně přes třicet a tohle je hudba jejich mládí, tak jde
vlastně o takový návrat ke kořenům… Já si tuhle desku užívám. Zvuk je
parádní a čistý, muzika dobře a s ohromnou energií a chutí zahraná a
jedno oko při ní nezůstane suché. Točím ji už potřetí dokola a na
gramci ještě nějakou chvíli zůstane… A zvláštní zmínku zasluhuje luxusně provedený rozevírací obal s vpravdě stylovým přebalem. Jo, kluci si vyhráli…”
(Ch, Firestorm č. 15)
“Nebudem vam mazat med okolo huby priatelia. Nebudem vas klamat
jako velmi bola SYIH moja oblubena kapela.Ich stare veci /split s
Mindlock,Public a samostatny 7“/ sa mi teda vobec nepacili. Zmena
prisla az po vypocuti split 7“ s MGP a nasledne samostatnym LP Umet se
prodat. Hudba prestala byt menej komplikovana a krkolomna, pani
zjednodusili a dali tomu poriadny punkovy odpich. Toto Lp pokracuje v
rovnakom duchu kde skoncilo Umet se prodat. Crust/hardcore/punk v
najvysej rychlosti, chytlave refreny, zborove vokaly a kruty tah nabranku. Samozrejme neda sa opat spomenut perfektna praca hostujuceho
druheho gitaristu, ktory tam masti krute heavy metalove
sola/odpuste ak to nie su heavy metalove sola, vyrastal som na Black
Flag, Minor Threat a nie na Iron Maiden a Van Hallen/, ktore su
super a to hlavne preto, ze nikdy netrvaju dlhsie jako 10 sekund. 8
songov ubehne ako voda, medzi moje oblubene valce patria Lovna zver,
Utok a Bod zlomu, ale aj zbytok stoji rozhodne za to.
malbou od Petra Vcelky, vnutri s prelozenymi textami do anglictiny.
Artwork plny fotiek kapely /japonske turne, UK turne s
Homoconsumens, Yacht/, to cele zabalene v platenej taske a s dvd z
japonskeho turne jako bonus /ak chces, ozvi sa –napalim/.
osvecene postupy, zahrate nadoraz, riadne nasrane a autenticky. A
tomutu ja hovorim punk.
PS-LP ktore tu recenzujem patri do 100 kusovej limitovanej edici. Uz je vypredana.“
Georgestark, www.mangelcrusties.sk
“Mám
respekt k tomu, když někdo pracuje tvrdě. A to See You In Hellrozhodně pracují. Za posledních pár let, po ustálení sestavy,
stačili několikrát vyplenit Evropu, jednou dokonce i Japonsko,
odehrát mraky koncertů u nás, vydat několik nahrávek a začít se
chystat na Brazílii. A ještě k tomu o tom dát pěkně všem vědět! Teď tedy
přišel čas na druhou velkou desku a o jaká je vám dám zase vědět
já. K mému překvapení lehce melodičtější a čitelnější než předchozí
nahrávky, s pevnější strukturou skladeb a taky o poznání rychlejší.
To vše ji dodává potřebný náboj a tak vše jede kupředu rychlostí arazancí blesku. Na druhou stranu z jejich projevu spolu s dřívější
lehkou (no, na začátku občas i těžkou) krkolomností zmizela i určitá
dávka těžkosti a naléhavosti. To jsem měl např. hodně rád na Umět Se
Prodat, že tam bylo něco, co vám dýchalo na záda a udržovalo vás
trochu v napětí. A právě to bylo nynějším zjednodušením konceptu tak
trochu eliminováno. Na druhou stranu musím uznat, že to je hlavně
Filipova úspornější hra a celkově jednodušší riffy, co žene tuhle
nahrávku bičem kupředu a ve spojení s Beňovou přesností a
precizností z toho vychází, že See You In Hell zní zatím
nejenergičtěji ze všech nahrávek, které kdy spáchali. Což je
podpořeno i parádními (opravdu parádními) kytarovými sóly, vždy v tu
pravou chvíli. Ty ovšem nehraje nikdo z kapely, ale mr. Zelinka a
naživo mi budou v celkovém projevu asi trochu chybět. Ale jinak tam fakt
sednou dokonale! Což se bohužel nedá říct o zpěvu a dostávám se k
tomu, co mi na téhle desce vadí asi nejvíce. Minule jsem někde psal,
že se mi Jožkův projev na Umět Se Prodat líbí, že si našel polohu,
která mu vyhovuje a není už tak křečovitý jako na prvních
nahrávkách. Tady se mi ale zdá, že tím jak se muzika samotná
zrychlila a hlavně zjednodušila, přestala fungovat dohromady s
Jožkovým lehce krkolomným (vím, že to tak má být!) frázováním a
nahrávce to ubírá na razanci. Nevadí mi ani tak zpěv samotný, jako spíš
způsob jeho zakomponování a jeho až přílišná složitost. Ale možná
vám to vůbec vadit nebude a je to jen můj osobní pocit. Další věcí,
která mě trochu trápí je zvuk, konkrétně jeho plochost a
nevýraznost, ale možná i to je jen otázka vkusu. Super jsou naopak
texty, tradiční popisy bezvýchodnosti a úzkosti a zpracování obalu.
Hodně se mi líbí i samotný artwork od komiksového kreslíře Petra
Včelky. Jsem velmi zvědav jak budou znít See You In Hell na příští
nahrávce!”
Banán, www.czechcore.cz
“Když
člověk použije vhodná kritéria, může dospět k závěru, že SEE YOU IN
HELL dosáhli srovnatelných úspěchů jako interpreti typu KAREL GOTT nebo
OLYMPIC, či je případně předčili. Stačí, když mrknete na soupis
odehraných koncertů a mezinárodních turné. Ne že by snad toto srovnáníbylo žádoucí, nicméně jako důkaz, že i vlastními silami a bez kompromisů
může pár obyčejných kravál dělajících chlapíků dosáhnout obdivuhodného
úspěchu, to postačuje. A mnoholetá konzistentní činnost kapely je
dostatečným důkazem, že to chlapi myslí vážně. I SEE YOU IN HELL za
dlouhou dobu existence prošli jakýmsi vývojem od fastcoreových nářezů po
melodie, skladby prodlužili z necelé minuty na dvě a od split
sedmipalců přesedlali na velký formát LP. Samoúčelných úvah o právu či
neprávu kapel na hudební a lidský vývoj bylo asi napsáno nesčetně, takže
zmíním rovnou a jedinečně tento již druhý dvanáctipalec v diskografii
kapely. K limitovanému balíčku s DVD z japonského turné a dalšími
vymoženostmi jsem se nedostal (podobná limitovaná legrace proběhla i u
CD verze), ale hudební základ je všude stejný. A ostatně obal desky je
sám o sobě velmi povedený, originální a s nadhledem, celý design
gatefoldu a vnitřního obalu je vkusný, nepřeplácaný a přitom plně
obsažený. A silueta Brna na pozadí… No, zase jeden z krásných počinů,
které se vyplatí mít na vinylu. Samotný vinylový disk obsahuje dvakrát
po čtyřech skladbách (zas tak dlouhé ty skladby nejsou, když
nezapomenete přepnout na 45 rpm, eh!). A s těmi melodiemi jsem to možná
trochu nadsadil, tedy pro ty, kteří kapelu neznají, dodávám upozornění,
že SEE YOU IN HELL jsou extrémní HC/punkovou, ať už se ten styl v
minulosti přibližoval jakýmkoli subžánrům. Ostatně zařadit SYIH stylově
přesně není žádná legrace, v kterémsi článku je autor za „chaotickou
kapelu“, budiž, pro konzumenta nepochybně, pro kapelu to je naopak
atribut upřímnosti a tvůrčí svobody. Omlouvám se za přílišný patos,
každopádně z tvůrčího procesu ještě cosi pamatuji, a přes výše nastíněný
posun ve zvuku je nepopiratelné, že deprese až nihilismus ventilované
agresivním a energickým podáním jsou stejně přítomné, jako vždy byly.
Deska v každém případě bude přijatelná pro punkové posluchače obecně,
kapela sice rozšířila své experimenty s melodickými sólovými kytarami,
což osobně nepovažuji až tak za hodnotný prvek, byť na české extrémní HC
scéně jedinečný, zato do dokonalosti jsou dovedeny typické poznávací
prvky kapely – velmi nekompromisně deklamované texty, ke kterým se
Jožkův zastřený hlas opravdu hodí. A to mluvím o nahrávce, která je v
tomto případě poněkud jiným rozměrem kapely. Sám nehodnotím, co je
lepší, zážitek je v tomto případě oboustranný.”
(Martin Brňovják, www.srpuls.cz/vdmusick/“
