“Tak proti tomuhle split singlu nemůžu říct
křivýho slova. Začnu u obalu, kterej ve svý úsporný jednoduchosti vypadá
fakt luxusně – přední i zadní straně skládacího třípanelovýho kartonu
kraluje Nešova kresba (jedna z těch hodně povedených) a veškerej potisk
je provedenej v matně stříbrné barvě na černým podkladu. NAKOT na svoji
stranu nacpali tři ze svých nejlepších songů v čele se závěrečnou hymnou
„1999“. Jejich muzika není nijak převratná ani příliš komplikovaná
(však je to ale taky všechno punk, do piče… a tohle je Drunk Nach Osten
kurva, žádnej Spark nebo Metal Hammer!) Nasranej a přímočarej raw punk
hardcore s pořádnou omáčkou 80./90. let. Přesto mi přijde jejich pojetí
dost svojský a rozeznatelný. Jednak zvuk – zcela srozumitelnej a
kvalitní a přitom dostatečně syrovej a kouzelně nemoderní. Dost
specifický jsou bicí (jak zvukem tak stylem hraní) a především kytara,
která během krátkých krkolomných sól vždycky vystoupí nad povrch a má
neskutečně kulatej, staromódní zvuk. Už mi k tomu chybí jen ty starý,
spirálovitě točený kytarový kabely ve stylu drátů od telefonních
sluchátek. Fakt! Normálně zvuk jako měl Brian May z QUEEN! Nešův
pěveckej projev je svým těžkopádným frázováním taky dost originální a v
kombinaci s kytaristovým frackovským křikem v refrénech to zní zkrátka
dokonale. Podtitul této desky je „Balkánská antikapitalistická DIY punk
konspirace“ – druzí spiklenci DYSPNEA tedy pocházejí z Řecka a hrnou
temnej špinavej crustpunk, kterej mě svým zvukem i rytmem evokuje
zapomenutej, avšak v jistých kruzích takřka legendární bratislavskej
projekt jménem AVGRUND. Jako kdybyste vzali švédskej d-beat hardcore 80.
let typu raných AVSKUM nebo AGONI a nahráli ho na čtyřstopáku někde ve
sklepě o polovinu pomaleji a přimíchali k němu onen smutnej, nostalgicky
melodickej nádech norskýho black metalu. Snad by se dalo sáhnout po
srovnání i k některým současným crust’n’rollovým bandám ze Španělska.
Jediná škoda je, že anglický překlady původních řeckých textů na obale
jsou dost bídný, takže z nich jde vydedukovat spíš jen torzo významu,
než detaily jednotlivých řádků. Každopádně musím říct, že svýmradikálním DIY přístupem a snahou co nejmíň přistupovat na kompromisy se
světem byznysu, oficiálních médií (včetně např. MySpace a podobných
novinek) se mi tahle kapela a potažmo i značná část řeckých (podobně
jako i španělských) punkových kruhů zdá zatraceně sympatická a hodná
zájmu a podpory. Dávám 9 z 10-ti! Tuším, že jeden kus by měl ležet ve
Voltage.”
Paaya / Drunk Nach Osten“
