“Jsou kapely, které existují pár měsíců a už vydávají desky, dělají ze sebe haury a netrvá to moc dlouho a rozpadnou se. V horším případě pak v pozměněné sestavě a s trochu jiným soundem takovýto kolotoč opakují zas a znova. A pak jsou kapely, které se nikam nehrnou a chápou, že všechno má svůj čas a spěchat nemá cenu. Myslím, že takový přístup zaujali i 6mas, kteří vznikli už v roce 2003. Z původně ostravské úderky se během let stala úderka brněnská a ve své diskografii mají za tu dobu akorát kazetový split s crust/grindery Močový khameni.
V nové síle a pozměněné sestavě se 6mas vydali v listopadu 2009 do vyškovského studia Davos, aby tam natočili materiál pro albový debut „Rape The Earth…“ Je vidět, že i s deskou to nebyla nějaká sprinterská záležitost, ale čekání se vyplatilo! Měl jsem možnost tuhle kapelu vidět párkrát na živo a bylo mi jasné, že v koncertní produkci je její velká síla. O to víc jsem potěšen, že energie, která se vždy linula při jejich vystoupení z pódia se dokázala volně přetavit i do drážek černého kotouče.
Už jsem tady v nějaké recenzi tuším psal, že nejsem moc velkým zastáncem toho, když má kapela texty jak v rodném jazyce, tak i ve „světové“ angličtině. Na druhou stranu musím přiznat, že 6mas celkem sedí obě tyto polohy. Ale na třetí stranu je třeba taky říct, že v marasoidní hudbě jakou kapela produkuje si texty dáváte spíše z bookletu, než že by jste je odposlouchali ze zpěvákova hlasového projevu. A navíc tady už to zavání kosmopolitností, protože v songu Liebe Heidi se dočkáme i němčiny. Oceňuji také krátké vysvětlivky v bookletu, které popisují jak je který text myšlen. Vůbec texty a jejich náměty považuji za další silnou stránku kapely.
Je třeba taky ocenit obal alba. Sice na desce vyšel možná trochu moc tmavě, ale i tak nádherně koresponduje s názvem alba Znásilni Zemi. Jako jedince narozeného v ocelovém srdci republiky mě pak nemůže nenadchnout zadní strana obalu a fotka v bookletu, kde najdete fabryku co čmudí jak cyp. Mimochodem, víte že v SmogCity jsou tyhle industriální vize Julese Vernea zasazeny přímo do středu města?
A já ještě nic nenapsal o muzice jako takové, že? No dobře, tak to pojďme napravit. Vše začíná zlověstným Intrem aby vše přešlo v ještě zlověstnější The Masks. Muzika 6mas je směsicí výbušného grindu a punkem tepajícího crustu. Zpěvák má slušnou vyřídilku, takže během relativně krátkých a úderných songů stihne mnohé sdělit. Ve skladbách 6mas je tolik energie, že nevydržíte při poslechu sedět v klidu. Jedna totálně nabušená píseň střídá další. Kdybych měl vybrat své favority, tak to určitě bude Fuck Punk Superstars, která poukazuje na to, že punk jako takový vzniknul mezi nezaměstnanou mládeží z dělnických rodin a o tom také od začátku byl. A tudíž o upřímnosti mnohých „punkových hvězd“, které odkážou své „sociálně kritické“ texty, aby se v zápětí z koncertní haly nechali odvést limuzínami, nemůže být jaksi řeč. Hravá Emo Sucks, která je o tom, že na světě jsou zjevně důležitější věci než kůlová patka, smutný výraz a sbírka jizev na předloktí. Ovšem jak pro koho, že? Mám rád hluk je výborná rychlá vypalovačka s pořádně výrazným basovým motivem. A na pomyslném žebříčku mé oblíbenosti je již zmíněná Liebe Heidi, která vypovídá příběh Heidi Kriegerové, sportovkyně z NDR, která v mamonu za medailí dopovala tak intenzivně, až se z ní stal muž. Pokud jsem Intro označil za zlověstné, tak Outro je jako ze soundtracku hororového filmu, přesně v momentu, kdy má přijít „lekající scéna“. A tohle zlo jen tak neskončí!
Osobně si myslím, že v daném hudební ranku není u nás moc kapel, které by mohly dát 6mas lidově řečeno „na prdel“. Spíše naopak. Tohle je výborná a dospělá deska, která se jen tak neomrzí.
Hmm, máme tak půlku února a po Needful Things tady máme druhou výbornou desku z oblasti „extrémního punku“. Za dveřmi je nová deska Lahar, natočeno má Evidence smrti či Festa desperato, létě se chystá novinka Gride…a kdo ví co náš ještě překvapí a rozseká… buďme ve střehu, tento rok se začíná tvářit náročně…” Bandzone
Roman pro kidsandheroes.com
“