UŠTKNI – Protijed / Oči šelem LP

punk rock

150

Out of stock

SKU: 3075 Categories: ,
Bezpečná platba je garantována

Recenze z Fobia zinu:

„Rožnovské kapely mi dávají zabrat. (úsměv) TELEFON, INNOXIA CORPORA a COMPLICITÉ CANDIDE, trio těžko zařaditelných, svérázných a originálních kapel s recenzemi jejichž alb se jsem se v posledních létech ,pral‘…“

To jsem napsal v úvodu nedávné recenze na poslední nahrávku COMPLICITÉ CANDIDE, a to jsem ještě netušil, že v Rožnově funguje ještě jedna podivná sešlost s ještě podivnějším názvem UŠTKNI. Kromě INNOXIE jsou zbylé tři kapely personálně provázané, minimálně osobou Ctiba, ale pohyb různých lidí kolem těchto tří kapel je podobný Brownovu pohybu molekul. André Bhópál z TELEFONU spolupracoval s UŠTKNI na zvuku strany „Oči šelem“, Leňa z UŠTKNI pro změnu hostovala na posledním albu TELEFONU, a čert ví, jaké další personální pohyby mezi všemi kapelami ještě proběhly. A to raději nezmiňuju další kapely, které už neexistují a ve kterých hráli všichni se všemi. (úsměv)

Letos vydaný materiál zcela mapuje dosavadní tvorbu UŠTKNI, a kdyby to nebyla v případě jedné gramodesky pitomost, dalo by se mluvit o dvojalbu. Každá strana totiž obsahuje jednu celou nahrávku, áčko „Protijed“, béčko „Oči šelem“. 

Podobně jako v prvním odstavci uvedené kapely, i UŠTKNI jsou těžko zařaditelní. Punk se saxofonem, alternativní rock, předrevoluční underground, to jsou mantinely, mezi kterými se dáma a pánové pohybují. Od většiny punkových kapel se liší zařazením saxofonu, od undergroundových neumětelů umem, od všech pak specifickými texty, které mi přijdou spíše jako poezie. Napadá mě paralela s UŽ JSME DOMA a hlavně  DYBBUK, kapelou složenou ze samých dam, které taky používaly saxofon a které se nebály zpívat o kdečem. Nejmarkantnější to je v okamžicích, kdy se k mikrofonu sklání bubenice Leňa, v těch chvílích prostě slyším DYBBUK, nebo spíš PLYN, který DYBBUKU předcházel. Podobně jako PLYN, i UŠTKNI neskládají žádné složitosti, ale jednoduché písničky, které texty povyšují na takřka umění. U punku odvážné tvrzení, ale mě se UŠTKNI líbí a přijdou mi mnohem stravitelnější než COMPLICITÉ CANDIDE. 

V hudební ani textové rovině není mezi starším a novějším materiálem příliš rozdílů, snad je ten novější trochu přímočařejší, zato zvuk se liší diametrálně. „Protijed“, který se nahrával (jak se v Rožnově říká) na Vrahu, má zvuk spíše demáčový, zato „Oči šelem“ zní o mnoho lépe, studio (UnArt) je prostě poznat.

Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykl na Kavův zpěv, který je takový zvláštní, měkký, jemný. Na prvotině mu občas není dobře rozumět, později si s artikulací pohrál víc, nicméně si myslím, že ne každému jeho projev sedne. Leňa zpívá tak, jak jí jazýček narostl a má to něco do sebe, osobně bych jí dal více

prostoru, ať už sólově, nebo ve sborech s Kavem. Leniny skladby (na každé straně má jednu, kterou složila, otextovala a nazpívala) jsou přímočaré, její rozevlátý zpěv u mě budí šibalský úsměv – ta paní mě u mikrofonu prostě baví a vždycky se těším, až dojde na „Stereotyp s citem“ resp. „Hranice“. (úsměv)

Texty jsem nakousl, když si je čtu, jako bych četl básnickou sbírku. Autory jsou hlavně Ctib a Kav, dva napsala Leňa, tři jsou od externích „spolupracovníků“ J.R.R. Tolkiena, Ch. Bukowskiho a J. Ortena. Zatímco Leňa si asi zpívá o svých pocitech, pánům až tak nerozumím, píší v jinotajích a chce to hodně přemýšlení, abych aspoň někde usoudil „jo, to je o…“ Ono je to sice všechno o dnešní době, pocitech lidí, společnosti, médiích, ale při prvním poslechu (čtení) to patrné není. A stejně si myslím, že jsem toho pochopil tak polovinu.

Černá gramodeska je vložena do potištěné kapsy, ta do přebalu, navíc je vložen informační dvojlist. Grafika je ve všech třech případech nepříliš vzhledná, alespoň mně se nelíbí. Je to samozřejmě věcí vkusu, někdo možná část masky osobního auta přes oči nějakého elegána ocení, já ne, to raději koukám na stranu „Protijed“, kde stojí kapela před nějakým starým barem. Totéž platí pro kapsu, strana s autem mi nic neříká, na druhé je tentokrát „čitelná“ fotka kapely, nejspíš v domovském klubu Vrah. A do třetice, dvojlist mohl být klidně jednolist, protože texty by se na něj vešly a obě mazanice na dalších stranách bych s klidem oželel.

Weight0,4 kg
Vydavatelství

Shopping Cart
Přejít nahoru