Jak vidno, podařilo se nám splnit závazek z minulého komiksového sešitu a vydat v roce 2011 ještě jeden svazek. Velmi nás těší, že si komiksová edice Nakladatelství ČSAF našla své čtenáře. Zájem byl takový, že jsme byli nuceni udělat u obou předešlých sešitů dotisk. Zatím se nám však nepodařilo zajistit tisk ve formátu B5, na který byly oba dva první sešity připraveny. Tímto se tedy omlouváme především těm, kteří už bez brýlí menší písmenka nerozluští. Ale teď už k tomu, co jsme pro vás připravili tentokrát.
Psal se rok 1974, když Egon Bondy napsal svou kultovní knihu Invalidní sourozenci. Byla tak trochu na objednávku „androšů“ – mladých lidí, mezi nimiž se toho času pohyboval. V knize popisuje svobodomyslnou komunitu lidí, kteří žijí z invalidního důchodu, i když jim ve skutečnosti nic není a toto parazitování na společnosti jim umožňuje žít si svůj život, zatímco zbytek společnosti od nich má pokoj.
I na Západě se toho roku mohli mladí rebelové radovat z obdobného díla. Ilustrátor Clifford Harper tu zrovna dokončil první díl komiksového příběhu Class War Comix. Tato práce také líčí utopické společenství – tentokrát v porevoluční Anglii, kde fungují mimo jiné venkovské komuny. Jednou takovou nás autor v komiksu mimo jiné provede a přiblíží všemožné problémy a konfliktní situace, které zde vznikají.
Ve své práci vycházel nejen z utopických představ, ale taktéž z vlastních zkušeností ze života v komuně na venkově – se vším pozitivním i negativním, co takový život s sebou přinášel. Původní plán na realizaci šestidílné série však skončil hned u prvního dílu, jelikož autor necítil náležitou podporu v této práci pokračovat.
Co však měly obsahovat plánovaná pokračování, vám nezůstane úplně tak utajeno. Clifford Harper poodhaluje své původní záměry v doslovu, který následuje za komiksem. Stejně tak jsme tento sešit doplnili úvodním slovem od Jay Kinneye, vydavatele sborníků Anarchy Comics (v předešlém svazku jsme uvedli jeho komiks Zahrada). Tento úvod se objevil v druhém vydání Class War Comix, které vyšlo v roce 1979 ve Spojených státech.
Ač si to asi většina anarchistů (a nejen jich) neuvědomuje, znají některé obrázky od Clifforda Harpera takříkajíc jako své boty, především jeho výrazné černobílé grafiky, které se objevily snad ve všech českých anarchistických časopisech a s velkou pravděpodobností se i dále objevovat budou.
Abychom osobnost a dílo Clifforda Harpera více přiblížili, doplnili jsme na závěr tohoto komiksového sešitu několik slov o něm (vycházeli jsme především z informací na wikipedii) a připojili překlad zajímavého rozhovoru, který udělal v roce 2007 pro web Last Hours. Clifford Harper je rozhodně důkazem toho, že i po šedesátce může být člověk stále aktivním a přesvědčeným anarchistou.
Doufáme, že vás tento komiks zaujme, a my se zatím pustíme do přípravy dalšího svazku této edice.
