Debutní singl pražských okovaných punx z roku 2007!
Tadle smečka pardubickejch emigrantů mixlejch pražskejma entitama, mě rozsekala už když jsem je slyšel prvně. Bylo to myslim někdy začátkem roku 2005, každopádně před Lower Class Brats, a to se za tu dobu ještě řádně vypracovali a vyšvihli se na možná nejlepší českou raw crust punk úderku. Demarche si mě
zkrátka svym mixem UK´82 punku se Skandinávií, resp. Švédskejm obtočili kolem prstu a setkávám se s tim
pořád i u dalších lidí – naposled minulej víkend v Čerčanech, kdy z nich mýmu kámošovi spadla čelist až
na zem.
Tenhle sedmipalec měl původně vyjít jako full-lenght album, ale nakonec z toho jsou jenom 4 vály. Každopádně je to poslední nahrávka ve starý sestavě, tzn. na basu ještě Kanár a za mikrákem Havran, s
jehož hrdelním krákotem se tady tak bohužel loučíme. Předtím měli Demarche na triku kromě účasti na
několika kompilacích a demáčů vlastně jenom live split kazetu s Ginnungagap, která vyšla jako příloha k
zinu Cheers!. Obsahující 4 pecky už určitě většina z vás notoricky zná z koncertů, jsou to “Fuckin´ Hangover”(jedinej zpívanej anglicky), “System Paranoi”, “Válka” a pro mě asi nejoblíbenější “Holy Tragedy”, u který se tady ale necejtim úplně jistě v kramflecích, protože na koncertě se mi líbí mnohem víc. Nevim proč, jestli je to tim, že (pokud se nemejlim) tady oproti živýmu hraní chybí backing vokál v refrénu (nebo je aspoň potlačenej na minimum) nebo jestli je tady zpěv danej víc nahlas než jinde, na úkor ostatních nástrojů, čimž to nedostává takovej šmrc, jakej to má normálně (protože tohle EP má výbornej zvuk), nevim… naopak střídaní a doplňování dvou zpěvů ve druhý a třetí sloce jengrandiózní. I tak se ale pořád jedná o tu starou dobrou pecku, kterou prostě žeru. Takže dost kritiky, tahle fošna si jí nezaslouží. Přes 12 minut do-prdele-kopajícího, přímočarýho a tepajícího crust punku, s hrubym záhrobním vokálem, rychlejma d-takt bicíma, který nakopávaj jako prase a kytarou ostrou jak břitva.
Samozřejmě nechybí ani zasekávačka s milovanym “uh!” a následnym hudebnim restartem, kterej tě dostane
do kolen. Textová část je jasná, názvy songů nemůžou bejt průkaznější.Uvnitř černo-bílýho obalu (jasně,
jak jinak, heh) najdeš texty v češtině i angličtině + odkazy na labely, který se na vydání podílely.
Mimo to si budeš moct vyzdobit zeď i hi-res plakátem, kde jsou všichni členové v životní velikosti (skoro). Takže co víc napsat? Je to parádní! Neváhej a toč!
“
