EXISTENCE 1 / 2012

1,60

ČSAF časopis

1 skladem

Katalogové číslo: 2059 Kategorie:

Popis

Tak je za námi rok 2011 a nezbývá než ho zhodnotit jako bouřlivý. Je to rok, kdy o sobě dali vědět rozhořčení z celého světa, počínaje arabskými zeměmi, přes Evropu až po Spojené státy, bouří se ale například i lidé v Japonsku, Číně či Kazachstánu.

Jednotlivým projevům tohoto globálního pnutí jsme se na stránkách Existence snažili v předešlých číslech (i v tomto) věnovat, jakkoli byly a vlastně stále jsou čerstvé a nedá se na ně zatím pohlížet s odstupem. Je však třeba říci, že ačkoliv jednotlivá povstání a akty vzpoury a odporu stále pokračují, už nyní mají své výsledky – ať již jde o pády diktátorů či (ne)obyčejné probuzení angažovanosti v mnoha dosud pasivních lidech.

Není vůbec jasné, jak jednotlivé vzpoury skončí. Možná že tak, jak jsme většinou zvyklí – pod tíhou brutálních represí a/nebo nástupu nových režimů, které nebudou o mnoho lepší. To vše je stále otevřené a dá se čekat, že i když nebude rok 2012 koncem světa, rozhodně s sebou přinese mnohé bouřlivé okamžiky, stejně jako rok předešlý.

Pro anarchisty a anarchistky je pozitivní sledovat, že velká část aktů odporu se již nespokojuje s kritikou dílčích problémů v rámci systému, lidé se na něj začínají dívat jako na celek a dříve „nevhodná“ antikapitalistická rétorika „nebezpečných“ radikálů se pomalu začíná stávat slovníkem obyčejných lidí. Dalším aspektem, který můžeme jedině kvitovat, je, že mnohá hnutí, která se v roce 2011 zrodila (nebo přinejmenším obrovským způsobem rozšířila), si osvojila antiautoritářské principy a zatím se jich svědomitě drží. To, co dříve bylo doménou anarchistických organizátorů, berou za své lidé, kteří nikdy o anarchismu ani pořádně neslyšeli.

A proto: anarchisté nesmí stát stranou a měli by se těchto hnutí aktivně účastnit, obohacovat je svými myšlenkami a praktickými zkušenostmi a zároveň obohacovat sebe tím, co tato hnutí přinášejí. Je třeba sledovat, co se děje, inspirovat ostatní i sebe a podněcovat k aktivnímu přístupu jak okolí, tak svým způsobem mnohdy zkostnatělé anarchistické hnutí. A to je věc, o kterou se chce snažit i tato anarchistická revue.

V tomto čísle Existence jsme se zaměřili především na hnutí „Occupy“, které se během podzimu 2011 rozšířilo po celých Spojených státech a odtud se šíří dál do světa. Dá se říci, že USA zažívají něco po dlouhá leta nevídaného. Počáteční ignoraci ze strany médií vystřídala státní represe. Lidé v ulicích jasně pojmenovali viníky současné krize – pomyslné jedno procento těch nahoře, kteří ve svých rukou třímají skutečnou moc. A „impérium“ se samozřejmě brání a snaží se dostat své kritiky z ulic – buď jim po dobrém vnutit svá pravidla (předložte požadavky, založte politickou stranu…), nebo je rovnou vzít obuškem po hlavě a do očí nastříkat co nejvíce z pepřového spreje.

Jelikož je hnutí Occupy tak rozšířené a za krátkou dobu, co o sobě dalo vědět, má na svém kontě nespočet okupací, pochodů, happeningů a přímých akcí, nesnažili jsme se toto vše vyjmenovat. Využili jsme převážně zahraničních komentářů, které na hnutí pohlížejí v celku a věnují se některým jeho aspektům. Steve Fake z Workers Solidarity Alliance rozebírá jak počátky Occupy Wall Street (OWS), tak reakci médií, policie, Demokratické strany či odborů. Následuje překlad článku o anarchistických kořenech OWS, který pro webový portál televizní stanice Al-Džazíra napsal známý anarchista a antropolog David Graeber. Aidan Rowe z irské anarchistické organizace Workers Solidarity Movement zas hodnotí své postřehy z okupace na dublinské Dame Street. Novinář Chris Hedges srovnává hnutí Occupy s revolucemi, které měl během svého života možnost sledovat. To vše je doplněno dvěma postřehy člena ČSAF a letákem britské Anarchistické federace vydaným k vlně okupací.

Původně zamýšleným tématem této Existence byly demonstrace proti „nepřizpůsobivým“, které koncem léta hýbaly Šluknovským výběžkem a nejednou hraničily s pokusy o pogrom. Proto je také tomuto tématu věnován větší počet stran. Ústředním článkem je analýza z pera skupiny Kolektivně proti kapitálu. Ta se vydala na Šluknovsko a pokoušela se zjistit, jaké jsou skutečné motivace místních lidí, kteří se těchto demonstrací účastnili. Protesty proti „vyloučeným“ se ve zkratce ukázaly být výrazem konkurence mezi těmi dole. Článek je doplněn textem o třídní kompozici na Šluknovsku. V rámci tématu jsme se zajímali, jaké byly reakce antirasisticky zaměřených skupin v rámci širšího antiautoritářského hnutí, odpovídali nám členové Antifašistické akce a Iniciativy Ne rasismu!.

Velmi dobrý ohlas jsme měli na rubriku „Kvartál“, kterou jsme zavedli v minulém čísle a která se snaží mapovat vždy uplynulý čtvrtrok, co se týče konaných veřejných akcí, na nichž se nějakým způsobem podílely jednotlivé součásti antiautoritářského hnutí. Tentokrát se nám rozrostla hned na tři stránky a doplňuje ji samostatný report z demonstrace, která se konala 17. listopadu v Praze.

Ze zahraničí zamíříme do Egypta v rozhovoru s místním anarchistou, který mluví o listopadových nepokojích a střetech s bezpečnostními složkami na káhirském náměstí Tahrír. Od rozhovoru se událo mnoho dalších věcí a na straně demonstrantů narostly počty mrtvých a zraněných.

Anarchistický černý kříž nabízí čtenářům v rámci své distribuce kávu, kterou na jihu Mexika vypěstovali zapatističtí povstalci a zpracovali členové německého družstva Cafe Libertad. Kolektiv VAP stejně jako minule připravil svou rubriku „Vidíme to jinak“ a na závěr nebudou jako vždy chybět texty z posledních tří čísel nástěnných novin A3 a recenze na množství publikací, které za předešlé tři měsíce vyšly z lůna antiautoritářského hnutí.

Nakonec bychom rádi upozornili na překlad teoretické statě „Filozofie anarchismu“ od Herberta Reada, nekrolog italského anarchistického folkaře Enzy del Re a reportáž z Ruska, jejíž autor se vydal po stopách známého anarchistického myslitele Petra Kropotkina.

Přejeme příjemné čtení.

Další informace

Hmotnost 0,3 kg
Vydavatelství