„Distortion Till Deafness!“ vyřvávali před více než třemi dekádami britští Disorder, asi ale ve své lepidlem naleptané post pubescentní mysli ani náhodou nepomysleli na to, že i po dekádách tu budou kapely snažící se o totéž. To, co původně za své převzali teenagerské evropské hardcore kapely, stejně jako jejich vrstevníci z Japonska, se nakonec dostalo i za oceán. Což je trochu paradox, celá pozdní osmdesátá léta se ve své podstatě punková Evropa postupně snažila inspirovat americkým hardcore soundem, aniž tušila, že mezitím vytvořila něco, co zpětně s velkým zpožděním zasáhne a inspiruje zámoří.
Přesně na této vlně zpětného ovlivnění se vezou kanadští Total War (mimochodem skvělý punk název). Je to v zásadě zámořím přefiltrovaná variace na špinavý hardcore či raw punk z osmdesátých let v té nejlepší podobě a totálním zkreslením. To se ale nesnaží dělat samoúčelný bordel, jde spíše o kulisu pro v podstatě klasické skladby, které nejen postupy, ale i naechovaným zpěvem, odkazují více než nápadně na severoevropské a vlastně i japonské žánrové klasiky. Songy jsou krátké, rychlé a samozřejmě hlasité. Rytmicky postavené na extrémně zrychleném dischargeovském tempu bubnů. Total War tak trochu zní jako srážka hardcore punkového Japonska se Švédskem, zasazená do pozdních osmdesátých let, aby byla posléze přenesena na stroji času do nového milénia. Dík tomu na vás čas od času jukne odkaz na rané Warhead či Nightmare, stejně jako na Asocialpřípadně jiné skandinávské klasiky.
Mimochodem, oproti původní demo verzi dostala vinylová podoba nahrávky dík zmasterování v Enormous Door opravdu koule. Velice záslužné dílko a deska, kterou stojí za to si pořídit, pokud máte rádi muziku hranou rychle, neučesaně a divoce.
“
