Splitko dvou stylově těžko zařaditelných skupin na sedmipalcovém vinylu, v kooperaci šesti firem – odvážný to počin.
První stranu okupuje sušická partička Asistar_t, v jejíž řadách metalový posluchač zaregistruje Berryho, někdejšího pisálka do undergroundových žurnálů (Rinsing Stage, Metal Breath) a v současnosti velitele tohoto čistě vinylového webzinu Vinyl Disk Musick. Proto ani nepřekvapí, že nový materiál Asistaru vychází na černém asfaltu, o kterém Berry na potkání prohlašuje, že je to jediný smysluplný nosič. Ale pojďme k muzice. Asistar_t funguje ve čtyřčlenné sestavě, zpívá Elly, bubnuje Kennedy, na kytaru hraje Mylothary a na baskytaru již zmiňovaný Berry, který v jedné skladbě přispívá i hlasivkami. Ale právě momenty, kdy Berry vykřikuje do éteru „Orchestra“ (skladba Protesta Orchestra”) považuji za nejméně povedené. Berryho „zpěv“ totiž působí tak nějak nepřirozeně, nuceně – zkrátka mi tam nepasuje. Druhé místo, ke kterému mám výhrady, je nedotažený závěr první skladby “Bardzo”, z ničeho nic je tu konec a já bych chtěl znovu „Polska ska…“. Zbytek materiálu ale budu chválit a začnu u zpěvačky, která má velmi zajímavý hlas a navíc s ním zcela profesionálně pracuje ve prospěch celku. A protože Asistar_t nemají srozumitelné texty (část je snad polsky, pár úseků česky, zbytek nedává smysl – spíš jsou to takové hrátky se slovy typu „na cestě ve městě La, na cestě vem mě z těla ven“ nebo třeba „Lafto Grafo Manie, Fakto eS Vé Marie“), funguje zpěv jako pátý nástroj. Nástroj, který sympaticky zapadá do celku i díky dobře nastavenému zvuku (Hellsound), ze kterého žádný nástroj zbytečně nevyčnívá. Do celku, jehož stylové zaměření jsem po nedávném koncertu popsal jako členitou a stylově barevnou hudbu, ve které se přirozeně střídají art rockové pasáže s živelnými, možná punkovými výjezdy. Hudba je opravdu hodně pestrá, nudné pasáže se nekonají, pořád se děje něco, co udrží posluchače v pozornosti. Instrumentálně také v pohodě.
Somebody Recalled to mají obtížnější, protože předkládají pouze jednu skladbu, navíc instrumentální. Trio Marek (guitars), Michal (bass, synth & programming) a David (drums & percussions) doplňuje hostující Jiří Vlažný hrající na didjeridoo. Somebody Recalled rezignují na tradiční pojetí rockové hudby a pozvolna se vznáší v mlžném oparu plném emocí, perkusí a syntetických zvuků. Překvapí poměrně výrazná baskytara, která je prakticky celý hrací čas velmi dobře slyšet a nezřídka se dostává do hlavní role. V té ji co chvíli střídají již zmiňované umělé tóny, tu a tam se na povrch dere exotické didjeridoo nebo kytarová melodie. Skladba působí takřka hypnoticky, dojem ještě umocní případný poslech v nočních hodinách při zhasnutém světle. K velmi dobrému vyznění přispívá i fajnový zvuk z Hostivaře, který nechává každému nástroji patřičný prostor (mix je skutečně nadprůměrnou záležitostí). I když ve mě první poslechy zanechávaly spíše otazníky, posléze jsem se do muziky SR „dostal“ a třeba melodická pasáž v poslední třetině se posléze stala očekávaným vrcholem Empires. Stejně jako u split – kolegů se kapela zdá býti hotovou, s jasným názorem, instrumentálně a programátorsky velice silnou.
Skládací obal je spravedlivě rozdělen mezi obě partičky, vnějším stranám vládne zlatá barva a zatímco SR mají název kapely i songu hezkým fontem, Asistarové to naškrábali rukou a opatřili malůvkami jak z mateřské školky – akorát název své strany vyťukali na psacím stroji. Vnitřek je jak den (bílá a zlatá) a noc (černá a bílá), Asistar_t tam mají fotku i texty, SR jen základní info.
A abych se vrátil k samotnému úvodu recenze – věřme, že v případě téhle sympatické záležitosti bude přísloví „Odvážnému štěstí přeje“ naplněno. Jak? No dejme tomu, že to dokážou dostat ke správným lidem, které bych hledal na alternativně rockové scéně.
“
