Antifašistická akce (AFA) přichází s dalším číslem svého časopisu Akce!a rozhodně se máte na co těšit.
Jak se píše již v editorialu, 17. čísloAkce! „dostalo neoficiální podtitul Historie v přítomnosti a zaměřuje se na vztah událostí dávno i nedávno minulých k současné společnosti, její podobě a snahám o změnu“. Samotný časopis je pak definován následovně: „upozorňuje na projevy fašismu ve společnosti, představuje osobnosti a projekty, jež se snaží bojovat za svobodnější svět, a dává prostor myšlenkám, které zpochybňují hranice, hierarchie a logiku kapitalismu“.
Hned první text se obrací za historií autonomního antifašismu v Německu, úzce svázaným s tamním autonomním hnutím, které dávalo přednost přímé akci „tady a teď“ a jehož viditelným projevem se stal například squatting. Od počátku 80. let se v Německu ale začali aktivizovat také neonacističtí skinheads, na jejichž násilné aktivity a politické akce autonomní hnutí záhy reagovalo a zejména militantní odpor se ukázal jako účinný způsob boje. Po nějaké době však antifašistické hnutí muselo čelit vnitřním problémům, zvýšenému zájmu policie a po pádu Zdi také narůstajícímu počtu neonacistů a vlně rasistických pogromů. To si vyžádalo větší organizovanost, a tak byla v roce 1992 založena Antifaschistische Aktion.
Z minulosti ale zpět do soudobého německého antifašistického hnutí, kde se v interních diskusích řeší problematika tzv. critical whiteness. Seznámíte se s vysvětlením tohoto zvláštního, nikoliv však nezajímavého konceptu a s úskalími jeho zavedení do praxe.
O tom, že jablko nepadá daleko od stromu vypovídá životní příběh Františka Mlčocha, vůdce Zelených hákových křížů, který byl v roce 1946 popraven jako kolaborant. Kriminalita, podvody, zrady… kolik životních příběhů dnešních neonacistů to jen připomíná?
Historie sídliště Pruitt-Igoe, sociálně-urbanistického experimentu z amerického St. Louis, je jedním z příkladů toho, jak probíhá gentrifikace a co může stát na počátku vytvoření sociálně vyloučené lokality. Zpoza oceánu se ale autor vrací do našich měst s poukazem na analogické situace a kontraproduktivní rozhodování úřadů.
V dalším článku zajdeme ještě o trochu dál do minulosti, a to v reakci na pokusy konzervativních sil v Srbsku o rehabilitaci Draži Mihailoviče, válečného zločince a kolaboranta, který velel za druhé světové války četnikům, fašistickým oddílům, jež pustošily zemi a spolupracovaly s nacisty.
Na Balkáně zůstaneme a přesuneme se jen trochu na jih – do Řecka. Vlna násilí proti imigrantům zde kulminovala v čase opakovaných parlamentních voleb v červnu 2012, dík nimž se do poslaneckých křesel dostali členové neonacistické strany Zlatý úsvit. Situaci dokresluje fakt, že tuto partaj volila dobrá polovina policistů.
Po vlně veřejných anticiganistických projevů se začala AFA soustavněji věnovat otázce postavení Romů a možných východisek pro zlepšení jejich situace. Akce!proto přichází s několikastránkovým textem, který se zaměřuje na teorii esencialismu, liberálního multikulturalismu a také na to, jak tyto teoretické přístupy utvářejí a ovlivňují realitu v České republice, především v souvislosti s Romy. Dozvíte se, jak se předsudky mohou překlápět do věděckých prací a jak homogenizace vytváří základ rasismu, sexismu a xenofobie.
Pár praktických rad, jak čelit veřejným anticiganistickým projevům nabízí článek „Jak zabránit pogromu“. Je třeba navazovat kontakty s romskou menšinou, netolerovat ve svém okolí projevy rasismu, čelit rasistickým demonstracím hned v počátku a pomáhat i jinde, nejen ve svém městě.
Nezajímavý rozhodně není rozhovor se sociálním historikem a autorem nedávno vyšlé knihy Konec experimentu Michalem Pullmannem. Odpovídá na otázky nejen o práci historika a zkoumání minulosti, ale i o aktuálních tématech, například o problematice anticiganismu a o tom, jakou roli hraje v současném neoliberálním diskurzu.
Již v předešlém čísle jsme měli možnost se dočíst o pronikání neonacistů do různých subkultur. Tentokrát je prostor věnován metalu a hip-hopu a konkrétním náckům a rasistům, kteří se v nich snaží angažovat.
V Akci! najdeme dva texty věnující se anarchismu. Jeden je úvahou nad jeho postavením a potřebností v postmoderní době. Druhý je představením pojmu postanarchismu od Jasona Adamse z roku 2003.
Inspirativní rozhovor poskytla Cécile „Veverka“ Lecomte, která se věnuje aktivistickému lezení a svými praktickými dovednostmi pomáhá při ekologických, protijaderných a antifašistických protestech. V červnu 2012 jsme ji mohli potkat při přednášce v infoshopu Salé.
V rubrice „Doporučujeme“ se seznámíme s novějšími knihami (Hranice aktivismu,Rozprava o dobrovolném otroctví, Anti-fascist, Povstání přichází, Die Zelle) a filmy (Andělský podíl, 161>88). Posledně jmenovaný film byl natočen v roce 2012 přímo pod hlavičkou Antifašistické akce, proto je mu vedle recenze věnováno více prostoru, a to formou rozhovoru s autory. Kulturní stránku časopisu pak doplňuje vyprávění o rumunském surrealistickém básníkovi Gellu Naumovi.
Další z rozhovorů Akce! je o východiscích, praktickém know how a v neposlední řadě i o úskalích a pozitivech bratislavské organizované jízdy „načierno“. Na otázky povídá jeden ze zakládajících členů svépomocného uskupení Tribus.
Pracujete-li jako „kancelářská krysa“ a nejste zrovna příkladným budovatelem zářných kapitalistických zítřků, přijde vám jistě vhod překlad textu ze stránek libcom.com, který vám pomůže kancelářská rizika přetavit do spokojenějšího pracovního života.
Další odlehčení přináší sebeironizující „Scénář anarchistické revoluce“. Vizuální stránka časopisu je doplněna pracemi rapera Bonuse.
